Netradiční večerní prohlídky hornických památek, promítání historických dokumentů, dílny a kvízy pro děti. Detailní program uveřejníme přibližně měsíc před akcí.
Národní kulturní památka Hornické muzeum Příbram je největším báňským muzeem v ČR a jedním z největších v Evropě. Nabízí prohlídky tajuplného podzemí zdejších stříbrorudných dolů, jízdy důlními vláčky, důmyslné parní těžní stroje, nádherné sbírky minerálů a spoustu dalších neopakovatelných zážitků pro malé i velké návštěvníky.
Památník Vítězství na Slivici u Milína bude v sobotu 10. května 2025 dějištěm vzpomínkového programu k 80. výročí poslední bitvy 2. světové války v Evropě. Akci pořádá obec Milín a Hornické muzeum Příbram ve spolupráci s městem Příbram, Armádou ČR, Policií ČR, Hasičským záchranným sborem Středočeského kraje a kluby vojenské historie.
Program začne v 10 hodin výstavou historické vojenské techniky a výzbroje klubů vojenské historie. Ve 13 hodin bude následovat pietní akt zahájený fanfárami Souboru svatohorských trubačů. Zástupci organizátorů vzdají hold padlým a ředitel Hornického muzea Příbram Josef Velfl připomene události spojené s koncem války na Příbramsku. Pomyslným zlatým hřebem programu bude připomínka bitvy, která začíná ve 14 hodin. Její součástí a nepochybně velkým lákadlem budou ukázky bojů, které se odehrály v tomto regionu z 11. na 12. května 1945 a zapsaly se do dějin vojenství jako poslední bitva 2. světové války v Evropě.
V sobotu 18. května 2025 Hornické muzeum Příbram oslaví Mezinárodní den muzeí speciálními prohlídkami.
Ty začínají na Ševčinském dole a účastníkům nabídnou dvouhodinové putování po areálech tří dolů. Společně s průvodcem vystoupají na ochoz šachetní budovy Ševčinského dolu s krásným výhledem na široké okolí. Hornickým vláčkem se poté vydají k dolu Vojtěch, odkud se následně projdou vodním patrem, tzv. Wasserlaufem, na důl Anna. Zde se svezou důlním vláčkem Prokopskou štolou a prohlédnou si impozantní parní těžní stroj z roku 1914.
Prohlídka trvá přibližně 2 hodiny. S ohledem na bezpečnostní předpisy se jí nemohou zúčastnit děti mladší 6 let.
Jak vypadal život na české vesnici během napoleonských válek? To ukáže celodenní program ve Skanzenu Vysoký Chlumec, pobočce Hornického muzea Příbram. V sobotu 24. května 2025 od 10 do 17 hodin se areál promění v živý obraz z počátku 19. století: návštěvníci uvidí vojenský výcvik i střelbu z historických zbraní, seznámí se s tehdejšími uniformami a výstrojí a přiblíží se i každodennímu životu sedláků a řemeslníků.
Prohlídky tajuplně osvětlené Prokopské štoly doprovázené pohádkami a vyprávěním havířů.
Hornické muzeum Příbram připravilo na víkend 7. 6.–8. 6. pohádkovou prohlídku pro děti, která je přenese do dávných dob, kdy ve zdejších dolech havíři dobývali stříbrnou a olověnou rudu. Při jejich těžké práci se údajně setkávali se skřítky permoníky, kteří jim pomáhali, ale občas způsobili také nějakou rošťárnu. Potkáte je i vy?
Prohlídky jsou doplněné písničkami a hranými scénkami, součástí je i jízda důlním vláčkem. Program probíhá po celý den každou celou hodinu, první v 9:00, poslední v 16:00. S ohledem na báňské předpisy se ho mohou zúčastnit děti od 3 let. Vzhledem k omezené kapacitě vláčku doporučujeme předchozí rezervaci na čísle 318 630 149.
Vstupné 60 Kč. Jako bonus dostanete možnost zúčastnit se navazující prohlídky parního těžního stroje za snížené vstupné 10 Kč.
Netradiční večerní prohlídky hornických památek, promítání historických dokumentů, dílny a kvízy pro děti. Detailní program uveřejníme přibližně měsíc před akcí.
Expozice umístěné v historických provozních a správních objektech přibližují bohatou montánní minulost spjatou s těžbou stříbra, uranu a dalších rud. Muzeum umožňuje jízdu hornickým vláčkem po povrchu i podzemím, prohlídky několika kilometrů štol, fárání výtahem, jízdu po skluzavce k obřímu vodnímu kolu, seznámení s unikátními parními těžními stroji a rozsáhlou mineralogickou sbírkou či havířským folklorem.
Atraktivní zážitky
OTEVÍRACÍ DOBA:
út-pá 9-17
poslední prohlídka v 16 hod.
ADRESA:
nám. Hynka Kličky 293, Příbram
Autenticky dochovaný vězeňský areál, svého druhu ojedinělý ve střední Evropě. Tento původně zajatecký tábor pro německé válečné zajatce, situovaný mezi bývalými uranovými šachtami, sloužil v období 1949–1951 jako tábor nucených prací a následně do roku 1961 jako vězeňské zařízení pro politické odpůrce komunistického režimu. Expozice seznamují s perzekucí po únoru 1948, protikomunistickým odporem a přibližují dějiny uranového hornictví.
Uprostřed lesů 5 km jihovýchodně od Příbrami (582 m n.m.), na rozhraní katastrů obcí Lazsko, Lešetice a Zavržice, v místě známém výskytem železné, stříbrné a uranové rudy, byl nejprve v letech 1947 – 1949 vybudován německými válečnými zajatci pracovní tábor; pojmenování dostal podle nedalekého vrchu Vojna (666 m n.m.), na jehož úpatí se nachází. Obdobná zařízení existovala rovněž na Jáchymovsku a Slavkovsku ve spojitosti s těžbou již zmíněné strategické uranové rudy.
Na přelomu 40. a 50. let 20. století museli být němečtí zajatci dle uzavřených mezinárodních smluv odsunuti do Německa. Nastal problém, jak zaplnit uvolněná pracovní místa. V důsledku komunistického převratu v únoru 1948 a následného společensko právního vývoje se rozhodlo tehdejší vedení státu využít pro tyto účely značné množství pracovní síly z řad tzv. chovanců tábora nucených prací, kteří začali od poloviny roku 1949 naplňovat bývalý zajatecký pracovní tábor na Vojně.
Reorganizací byl v roce 1951 Tábor nucených prací Vojna přeměněn v Nápravně pracovní tábor Vojna (v dobovém označení NPT – U), což bylo vězeňské zařízení. Na Vojnu byli umisťováni především „…nejnebezpečnější, zvláště státně bezpečnostní zločinci…“, tedy lidé z řad stoupenců demokracie odsouzení nejednou ve vykonstruovaných procesech na 10 a více let, nejčastěji za velezradu, pokus o velezradu, napomáhání k velezradě, vyzvědačství, pokus o nedovolené opuštění republiky, podvracení lidově demokratického zřízení (zejména podle zákona č. 231/1948 Sb. na ochranu lidově demokratické republiky a zákona č. 86/1950 Sb.). Spolu s nimi zde absolvovali výkon trestu také vězni kriminální, retribuční a odsouzení za tzv. černý obchod.
OTEVÍRACÍ DOBA:
út-pá 9-17
poslední prohlídka v 16 hod.
ADRESA:
Lešetice 52, Milín
Skanzen uchovává cenné památky venkovské architektury, které dokládají vývoj lidového domu od poloviny 17. do počátku 20. století na území Středočeské pahorkatiny a ve středním Povltaví, v oblasti dotčené těžbou kamene. Do přírodního areálu v údolí potoka jsou postupně přenášeny obytné, hospodářské, technické a drobné sakrální objekty ohrožené na původním místě zánikem. Interiérové expozice přibližují způsob bydlení a hospodaření na vesnici.
Oblast středního Povltaví je jedinečná v rámci středních Čech poměrně značným počtem zachovaných objektů lidového stavitelství z 18. až počátku 20. století. Výjimkou nejsou ani památky podstatně starší, například kamenné stavební články z pozdního středověku a kamenné brány ze 17. století. Tento region je zajímavý typem lidového domu povodí Berounky a Středočeské pahorkatiny s mnohými charakteristickými rysy. Lze na něm dokumentovat stavební vlivy okolních regionů a slohových stylů.
Zachované lidové obytné i hospodářské stavby vypovídají také o historii osídlení krajiny. V muzejních sbírkách regionu se dochovaly předměty z vybavení venkovské domácnosti, lidový oděv, zemědělské a řemeslnické nástroje a náčiní i další předměty dokládající rolnické hospodářství.
Vzhledem ke změnám způsobu života na vesnici, dále novým zemědělským postupům výroby i moderním požadavkům na bydlení, a vlivem řady dalších důvodů, mezi něž patří v poslední době i jiné majetkoprávní vztahy, pozbyla část hodnotných vesnických staveb smysluplného využití. Bez minimální základní údržby jsou tyto objekty odsouzeny k zániku. Bohužel tento trend pokračuje do současnosti. Proto vznikla iniciativa odborných pracovníků – etnologů a pracovníků památkové péče, jejímž hlavním záměrem byla záchrana hodnotných dokladů lidového stavitelství v oblasti středního Povltaví, které není možno zachovat „in situ“. Transferem těchto objektů do muzea lidových staveb (skanzenu) je možné zachránit značnou část ohrožených unikátních staveb a dokumentovat na nich bohatou historii tohoto regionu.
OTEVÍRACÍ DOBA:
út-ne + svátky 9-17
poslední prohlídka v 16 hod.
ADRESA:
Muzeum vesnických staveb středního Povltaví, Vysoký Chlumec
Muzeum se nachází v historické budově tzv. Mincovny z 15. století na náměstí Jiřího z Poděbrad, někdejším sídle perkmistrovského úřadu v královském horním městě na březích zlatonosné říčky Kocáby. Expozice přibližují historii těžby a zpracování zlata na Novoknínsku od nejstarších dob až do 20. století, dějiny města, místní řemesla a průmysl či historii mistrovství světa v rýžování zlata u nás i v zahraničí.
Muzeum zlata Nový Knín také funguje jako informační středisko. Najdete zde propagační materiály z celého regionu BRDY – VLTAVA, informace o ubytování a stravování.
Expozice seznamují s historií těžby a zpracování zlata na Novoknínsku, s dějinami města, místními řemesly a průmyslem a s historií mistrovství světa v rýžování zlata u nás i v zahraničí. V okolí Nového Knína jsou pro turisty k dispozici naučné stezky s geologicko hornickou tematikou. Provázejí po stopách důlní činnosti, které jsou patrné dodnes, zejména na katastrech obcí Čelina, Chramiště, Kozí Hory, Libčice, Mokrsko a dalších.
Na svoji bývalou slávu královského zlatohorního města již Nový Knín v budoucnu asi nedosáhne, ale jako historické a turistické centrum, které není poškozeno zemědělskou a průmyslovou velkovýrobou, může sehrát pozitivní roli v dalším vývoji zdejšího malebného kraje. K tomuto cíli chce přispět i Muzeum zlata Nový Knín, pobočka Hornického muzea Příbram. Muzeum dokumentuje montánní činnost v povodí zlatonosné říčky Kocáby od nejstarších dob až do 20. století v kontextu s dějinami města. V 15. století se zde vytěžené zlato zpracovávalo a poté odesílalo do mincoven v Praze a Kutné Hoře. Od roku 1561 budova sloužila jako sídlo perkmistrovského úřadu. Renesanční, v jádru gotický dům, byl přestavěn barokně, empírové průčelí pochází z roku 1801.
OTEVÍRACÍ DOBA:
út-ne + svátky 9-17
ADRESA:
nám. Jiřího z Poděbrad 47, Nový Knín
